Dítě není malý dospělák. Platí to pro celý jeho pohybový aparát, který je po dlouhou dobu ve složitém a poměrně rychlém vývinu. Co tedy dětské pohybové ústrojí nejvíce poškozuje. Nadměrné sezení? Nebo nadměrný vrcholový sport? Jak rodič pozná, že není něco v pořádku s držením těla nebo s chodidly? Vybrali jsme pro vás nejčastější dotazy rodičů na naše lékaře:
NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY RODIČŮ, NA KTERÉ ODPOVÍDAJÍ ORTOPEDI A REHABILITAČNÍ LÉKAŘI ORP CENTRA:
Jak by měla vypadat preventivní péče o dětská záda – praktik zjistí nějaký problém a odešle k ortopedovi? Jaké jsou nejčastější diagnózy, s nimiž děti přicházejí k ortopedům?
Prvním, kdo by si měl všimnout, že něco není v pořádku, je dětský lékař během klasické preventivní prohlídky. Ten může odlišit běžný nález, tedy vadné držení od něčeho, co by už mohlo mít pro další vývoj a růst zásadnější význam. Dvě nejznámější diagnózy jsou tedy zmíněné vadné držení těla a pak skolióza. Obě tyto diagnózy jsou samozřejmě spojeny s dědičností, tedy to znamená, že v rodině se něco podobného objevilo. Vadné držení těla má v současné době téměř každé dítě – je to logické, děti více sedí, u sezení se ohýbají, mají předsazenou bradu, zkrácené prsní svaly, kulatá záda, nestejnoměrně zatěžují pohybový aparát a v neposlední řadě řada dětí provozuje jednostranné sporty jako je třeba tenis nebo golf. Skolióza už patří do ordinace odborného lékaře – rehabilitačního lékaře či ortopeda. Je potřeba udělat například rentgenové vyšetření, kde posuzujeme zakřivení zad, postavení obratlů atd.
Co ze současného životního stylu dětské pohybové ústrojí nejvíce poškozuje – nadměrné sezení? Nebo nadměrný vrcholový sport? A jak?
Obojí svým způsobem škodí. Máme na to ale velmi jednoduchý lék: vyžeňme děti ven. Ať běhají po hřišti, skáčou přes kaluže, hrají si s míčem. Dnes je bohužel pro mnohé dětí trestem jít ven a naopak uvítají, když mohou být zavřené doma a hrbit se u počítače. To je také důvod, že stále více dětí je obézních. Pokud se rodiče uklidňují tím, že jejich potomek takové válení vykompenzuje třikrát týdně jednostranným sportem, je to stále špatně. Ideální je skutečně pohyb venku co nejvíce, míčové hry, plavání, atletika. A samozřejmě zdravá strava.
A jak jsou na tom dětské nohy? Říká se, že způsob chůze má vliv na správné držení těla, a tudíž se podílí i na případných potížích se zády. Jak by měla vypadat péče o dětská chodidla?
Příčná a podélná klenba se u dětských nohou se začínají formovat v předškolním věku, tedy v období asi 5. roku života. V tomto předškolním či mladším školním věku děti často pobolívají svaly nebo šlachy, například Achillovky. Je to dáno tím, že růst kostí je v tomto věku rychlejší než růst svalů. Péče o dětská chodila by se měla opírat o dva základní body – jednak je to pružnost chodidel a protahování lýtkových a bércových svalů. Pro sport je potřeba koupit kvalitní obuv s pevnou patou, ale vpředu pružnou, tedy ohybatelnou v jednom místě a také dostatečně prodyšnou.
A co s plochýma nohama, kdo za ně může? Genetika nebo špatné boty a jak to řešit?
Za ploché nohy skutečně může ve velkém procentu genetika, mnoho rodičů tedy dává svým dětem do vínku plochonoží. Na druhé straně je to i způsob zatěžování chodidel a také terén, po kterém děti chodí není příliš vhodný, ať už jsou je to asfalt nebo domácí plovoucí podlahy. Jak to řešit? Opět kvalitní obuv a pro sportovní aktivity doplnit speciální stélkou, která je měkká a dítě si ji samo vyšlápne a lze ji modelovat dle potřeb nožky.
V čem rodiče v péči o nohy dětí nejvíc chybují? Kupují špatné boty, A pomáhá chodit bosky?
Nejčastější chybou je právě špatný výběr bot. A upozorňuji, že ne vždy drahé boty musí být ty nejlepší. Je potřeba boty kupovat rukama a ne jen očima. Zadní část boty, tedy opatek by měla být pevná a přední část boty by měla být ohebná. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby děti měly možnost běhat bosí po krátce zastřiženém trávníku, ale ne vždy je to možné. Bosky lze chodit také po vyšším koberci, ale běhání naboso po tvrdé dlažbě či plovoucí podlaze vhodné není. Při běhání naboso totiž dochází k pozitivnímu dráždění nervových receptorů a trénování drobných svalů nohy, ale to podstatné pro správný vývoj nohy je trénování svalů lýtka a bérce a z tohoto důvodu je také velmi důležité protahovat tyto svaly před jakoukoli větší námahou.
V jakém smyslu není pro děti dobré vedení školního tělocviku? Vždyť se naopak volá po zavedení více hodin tělocviku do rozvrhu, aby se děti vůbec hýbaly….
Naopak! Ještě, že tě tělocvik existuje. Děti mají možnost se vyběhat a protáhnout. Mnohé hodiny jsou zaplněny míčovkami, což je dobré pro protáhnutí jak dolních, tak horních končetin a tělo není jednostranně zatěžováno. Možná by měl být větší důraz kladen na důkladnější strečink, ale cviky na vadné držení těla a zafixování správného postoje a posilování hlubokých stabilizátorů.
S jakými obtížemi u dětí se hodně setkáváte?
Setkáváme se s dětmi, kteří trpí bolestmi zad, které jsou způsobeny v největší míře právě tím, že dítě špatně sedí a málo se hýbe. Jsou to hodně děti, které mají nadváhu, tráví nejvíce času sezením u počítače a používají jednostranně pouze počítačovou myš. Takové děti mají už v útlém věku bolesti v bedrech, v loktech, pažích, v ramenou i v krční páteři. S tím se často velmi často bojuje, protože je opět potřeba vyhnat takové dítě, aby běhalo venku.
Existují nějaké statistiky, popisující, jak jsou na tom děti s potížemi se zády?
Statistiky se u dětí těžko dělají, protože děti se vyvíjejí, mění a rostou. Těžko srovnávat předškoláky se staršími školáky, velkou roli hrají také rodinné dispozice a už zmiňovaná váha. Nicméně, obecně platí, že špatné nohy a vadné držení těla mají téměř všechny děti. Některé méně, jiné více. Záleží vždy na rodičích, jakou cestu ke zdravému pohybu, životnímu stylu jim ukáží. Bohužel platí, že chyby, která vzniknou v mládí a vyvíjí se, se v dospělosti už těžko zbavujeme.
Na dotazy odpovídali:
MUDr. František Picek MUDr. Marcela Hašpicová
