Věřte, že žádný věk nebrání tomu, abyste se dostali zpět do kondice, aby vás tělo nebolelo. Každý může vypadat dobře a cítit se fit. Stačí jen mít vůli a najít někoho, kdo mu ukáže, jak se to dělá. S vůli nepomůžeme, ale správnou cestu, pravidla a plán tréninku společně najdeme.
Jsme tým specialistů složený z rehabilitačních lékařů, fyzioterapeutů, nutričních terapeutů i trenérů. Rozumíme každému svalu, kloubu i úponu a dokážeme vám pomoci, pokud jste se rozhodli více na sobě zapracovat.
CO JE POTŘEBA UDĚLAT:
1. Rozhodnout se a vytrvat - to je váš nejtěžší úkol. Je potřeba věřit, že na konci cesty je cíl.
2. Přijít na komplexní vyšetření pohybového aparátu - vyšetření vede hlavní rehabilitační a tělovýchovná lékařka ORPu MUDr. Marcela Hašpicová a přítomen je vždy i jeden z fyzioterapetů. Tento krok je velmi důležitý, protože budeme mít na sebe 90 minut, během kterých provedeme diagnostiku celého těla, posoudíme vaši rodinnou anamnézu, zjistíme, jaké jsme měl/a úrazy, co vás bolí. A rovnou se vrhneme do práce, protože fyzioterapeut již čeká, aby vás naučil první cviky a navrhne plán
3. Trénink/rehabilitace/cvičení - sami se rozhodnete, zda chce cvičit s naším fyzioterapeutem v perfektně vybavené tělocvičně nebo sami doma. Rozhodně doporučujeme dohled fyzioterapeuta, protože doma se prostě nikdy nedonutíte a nebo se budete moc šetřit :-)
4. Nutriční terapeut je vždy připraven - pokud se rozhodnete spojit cvičení s plánem zdravého stravování.
A to je celé! Jednoduché a zcela na vašem rozhodnutí, zda uděláte jeden krok, všechny čtyři a nebo vůbec žádný.
JAK SE NEZNIČIT HNED NA ZAČÁTKU
Rozhovor s hlavní rehabilitační a tělovýchovnou lékařkou MUDr. Marcelou Hašpicovou
V lepším případě velká bolest svalů, v tom horším úraz. Tak může skončit váš sportovní začátek, když nejprve vše neproberete s doktorem. Rehabilitační lékařky Marcely Hašpicové z pražského ORP Centra jsme se zeptali, jak se po padesátce zdravě rozhýbat.
Stává se vašim klientům, že překotně začnou sportovat a ublíží si?
MH: Tohle dělají spíše muži. Často se stane, že se třeba vydají běhat, nebo hrát tenis bez řádné přípravy či zahřátí. Ženy jsou na své zdraví opatrnější, častěji před zahájením pohybové aktivity vyhledají radu fyzioterapeuta nebo lékaře a proberou s ním, co si mohou dovolit.
Proč bychom měli jít na lékařské vyšetření, než se po delší pauze rozhodneme pro pravidelný pohyb?
MH: Je dobré ještě před konzultací s odborníkem na pohybový aparát navštívit praktického lékaře a absolvovat preventivní prohlídku. Vyšší věk a s ním leckdy ruku v ruce jdoucí nadváha se často pojí s vyšším rizikem srdečně cévních onemocnění. Je proto dobré minimálně vyšetřit krevní tlak a vyloučit problémy pojící se s vyšší hmotností a hormonálními změnami (cukrovka, štítná žláza). 
Co hrozí při srdečně cévních problémech?
MH: Při dlouhodobě nekompenzovaném vysokém tlaku může pohybová zátěž způsobit poškození cév či srdce, poruchy srdečního rytmu, ale i jiné zdravotní problémy.
Co ještě je dobré sledovat?
MH: Například po padesátce jsou už zdravotní podmínky úplně jiné než zamlada, to platí samozřejmě pro muže i ženy. Po padesátce či šedesátce leckdy mívají nadváhu, kvůli níž se často přidávají bolesti kloubů a zad. S vyšší váhou se také pojí stav, kterému se říká zánětlivý, a ten může přinášet třeba i bolestivé změny na úponech svalů a šlach. Ovšem i když byly ženy dříve pohybově aktivní, nemusí být jejich pohybový aparát v pohodě – mohou mít po větší sportovní zátěži artrózou poškozené třeba nosné klouby kolen a kyčlí. Při nesprávném pohybu pak snadno hrozí přetížení pohybového aparátu.
Jaká vyšetření nabídnete těm, kteří se chtějí ke sportu nebo ke kondici vrátit?
MH: Primárně zhodnotíme celkový stav pohybového aparátu, postavení kloubů, základní pohybové stereotypy, funkci stabilizačního systému. Dále se zaměřujeme na rozložení tělesné hmoty - bioimpedanční váha, která měří složení tuku a vody v těle, a zjistí se tak podíl svalové hmoty a tukové tkáně. Dále měříme základní tělesné funkce – tlak krve, puls, EKG a v případě zjištění rizika můžeme provést i zátěžový test, abychom viděli, jak organismus na pohyb reaguje a jestli to srdce a cévy dobře zvládají.
A jaký pohyb pro začátek doporučíte?
MH: Když jde o ženu, která dosud chodila jen na nákup a zpět, určitě nedoporučíme na začátek náročné aktivity typu běh či cvičení aerobiku. Pro začátek můžeme začít aktivitou jako je chůze ve svižnějším tempu, jako je chůze s podporou nordic walking holí. Je třeba však pohyb dávkovat a zvolit vhodné obutí a oblečení. Když se člověk na začátku přetíží, pak už nebude mít do pohybu chuť a motivaci. V případě, že si klient nebude jistý, je dobré se obrátit na lékaře či fyzioterapeuta a začít cvičení pod dohledem. Na lekcích, které je individuální, se naučí, jak se správně zahřát, protáhnout svaly. Nejprve je třeba posílit stabilitu, která bývá u lidí s nadváhou či obézních často narušená. Poté následují cviky na posílení svalů a zlepšení funkce kloubů, aby byl člověk schopný lépe fungovat a dělat správně i přirozený pohyb, jako je běžná chůze.
KONTAKT pro případ, že byste se chtěli jen poradit o vhodnosti, dozvědět se další informace:
-
720 955 019 (Case Manager, Bc. Karolína Pešková)
-
65Co99enW7c-5bf4Ys