Bolest nohou je častým, ale podceňovaným signálem. Nejde jen o „přetížení po sportu“ nebo „špatné boty“. V nohách se totiž zrcadlí celý pohybový systém – od páteře až po cévní a nervové dráhy. Zajímavé je, že až 80 % lidí nad 30 let zažije alespoň jednou za rok bolest nohou, která souvisí spíše s celkovou dysbalancí těla než s lokálním problémem.
NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY BOLESTI NOHOU
Chybný stereotyp chůze a ztráta opory v chodidle
Moderní způsob života – tvrdé podlahy, úzké boty, minimum bosé chůze – mění přirozenou práci nohy. Chodidlo přestává „číst“ terén, ztrácí aktivní klenby a svaly, které by měly tlumit nárazy. Studie ukazují, že zploštění příčné nebo podélné klenby může ovlivnit postavení kolen, pánve i bederní páteře. Bolest se pak objevuje v místech, kde ji nečekáme – třeba v lýtkách, kyčlích či bedrech.
Zajímavý fakt: při každém kroku se přes chodidlo přenáší 1,5–2,5násobek tělesné hmotnosti. Při běhu až trojnásobek. Když je tato opora nefunkční, trpí celý systém.
Nerovnováha svalových řetězců
Noha není izolovaný orgán – je konečným článkem pohybového řetězce. Pokud nepracuje správně pánev nebo trup, napětí se přenáší dolů. Naopak zablokovaná noha může způsobit rotaci kolene nebo tah v bedrech.
Tento vztah potvrzují práce českých fyzioterapeutů u pacientů s bolestí Achillovy šlachy. Často nacházejí oslabení hlubokého stabilizačního systému, nikoli jen přetížení samotné šlachy.
Cévní a lymfatické faktory
Bolest nohou může být projevem žilní insuficience nebo poruchy mikrocirkulace. Typicky se přidává pocit tíhy, otoky nebo noční křeče. Zajímavé je, že podle dat European Venous Forum (2021) má lehčí formu žilní nedostatečnosti až jeden ze tří dospělých Evropanů.
Lymfatický systém se na problému podílí nenápadněji – špatný odtok tekutin znamená zánětlivé prostředí, zpomalenou regeneraci a únavu svalů. I proto se dnes stále více mluví o propojení mezi lymfodrenáží a fyzioterapií.
Neurologické příčiny
Brnění, pálení, bolest při dotyku – typické projevy neuropatií. Mohou vznikat nejen u diabetiků, ale i při přetížení bederní páteře nebo tzv. tunelových syndromech (např. útlak n. tibialis v oblasti kotníku).
Dokonce i mírný útlak nervu může měnit aktivitu mozkových center vnímání bolesti. Někdy tedy problém „z nohy“ ve skutečnosti sídlí v hlavě – doslova.
Nedostatek regenerace a spánku
Tělesná únava se často hromadí právě v dolních končetinách. V noci by mělo dojít k přerozdělení tekutin, okysličení svalů a uvolnění šlach. Jenže chronický stres a nedostatek hlubokého spánku zpomalují buněčnou obnovu.
Studie Irwin et al., 2016 potvrdila, že nedostatečný spánek zvyšuje hladinu prozánětlivých cytokinů (např. IL-6), což může zhoršovat i vnímání bolesti v periferii.
Nedostatek mikronutrientů a vliv hormonů
Bolest svalů a křeče někdy pramení z nedostatku hořčíku, draslíku či vitamínu D. U žen se bolest nohou častěji objevuje v druhé polovině cyklu – vlivem změn v hladinách progesteronu a estrogenů dochází ke zvýšené retenci vody a zhoršenému návratu krve z dolních končetin.
Když bolest přetrvává
Chronická bolest nohou může být i projevem centrální senzibilizace – stav, kdy nervový systém „přehání“ signály z periferie. Typicky se rozvíjí po dlouhodobém přetížení, úrazu nebo stresu. Tento mechanismus vysvětluje, proč někdy nálezy z MRI nebo ultrazvuku neodpovídají intenzitě bolesti.
Jak bolest číst – ne jen tlumit
Bolest nohou není nepřítel. Je to systémový signál, že tělo ztratilo rovnováhu. Důležité je pátrat po příčině – zda vychází z přetížení, nervové dráhy, žilního systému nebo špatného stereotypu chůze.
Dobrá fyzioterapie dnes už nesměřuje jen na „místo bolesti“, ale na celý funkční řetězec. Správná aktivace chodidel, práce s dechem, uvolnění pánve a regenerace jsou často účinnější než dlouhodobé braní analgetik.